Deskové hry jsou známy již od nejstarších dob. Hrály se ve staré Číně i Egyptě, mnohé z nich pak byť v lehce pozměněné podobě hrajeme dodnes. Je tedy zajímavé podívat se, co nás na nich tolik láká, že i přes dnešní rozmach videoher a dalších typů zábavy se k nim stále vracíme. Pokud jsou s námi již tak dlouho, musí to znamenat, že je na nich něco speciálního.

Tím hlavním, co deskové hry poskytují, je zábava. To je samozřejmé, avšak můžeme namítnout, že tu může poskytnout třeba i videohra nebo film či dobrá kniha. Abychom se pobavili, nemusíme ihned vytáhnout Člověče, nezlob se!, když máme dnes tolik jiných možností. Je tedy jasné, že příčinou jejich stálé obliby je něco jiného.

Na rozdíl od filmů či knih nabízí větší interaktivitou. Jsme to my, kdo rozhoduje, jak pohneme šachovou figurkou, nebo jak budeme postupovat v Člověče. Dává nám to větší kontrolu, a proto jsou pro nás také mnohem více imersivní. To samé však můžeme říci i o mnoha videohrách. Ani zde tedy neleží důvod popularity „deskovek“.

Pravou příčinou toho, proč se tak často hrají, a proč jsou pro nás tak prospěšné, je ve skutečnosti to, že přitom interagujeme s dalšími lidmi, především pak s blízkými přáteli či rodinou. Je to čas, kdy se bavíme spolu, a sdílená zábava je pro nás coby sociální druh mnohem více odměňující než ta solitární.

Zároveň se tím také utužují naše pouta. Obvykle při hraní nejsme tak vážní, smějeme se a dovolujeme ostatním poznat i stránky své osobnosti, které bychom jinak neukázali. To vede k mnohem většímu porozumění mezi námi, neboť ostatní dělají to samé. Lípe se tak poznáme a pochopíme navzájem, což zlepšuje mezilidské vztahy.

Je tedy jasné, že deskové hry by rozhodně neměly zmizet. Naopak, je vhodné je hrát co nejčastěji, zvláště se svými nejbližšími. Věřte totiž, že na tyto chvíle budete vzpomínat ještě velmi dlouho.