Je pravdou, že mnoho lidí, pÅ™edevším ze starší generace, nepohlíží na videohry zrovna dobÅ™e. A jedním z kriticizmů, které mají, je to, že mohou údajnÄ› způsobovat závislost. NechtÄ›jí tedy, aby se její obÄ›tí staly jejich dÄ›ti Äi vnouÄata. Toto nebezpeÄí vÅ¡ak není ani zdaleka tak velké, jak si mnozí myslí.

 

 

SamozÅ™ejmÄ›, vÅ¡ichni známe ten stereotyp puberťáka, který hraje celý den poÄítaÄové hry, a to do té míry, že zanedbává Å¡kolu i jiné povinnosti. Mnohdy se to navíc týká nejen dÄ›tí, ale i dospÄ›lých. Je vÅ¡ak pravdou, že tento neÅ¡var není ani zdaleka tak rozšířený, jak by se mohlo zdát.

 

JistÄ›, i na hrách se může stát ÄlovÄ›k závislým. OvÅ¡em tento proces je odliÅ¡ný od závislosti například na nikotinu Äi drogách. V tom druhém případÄ› jde o závislost chemickou, kdy tÄ›lo samo požaduje ony látky. V případÄ› her jde pouze o psychologický efekt. To má hned nÄ›kolik výhod.

 

 

V první Å™adÄ› není tak snadné mu podlehnout. I to je důvod, proÄ praktický každý kuřák Äi uživatel drog je závislý, kdežto u hráÄů se jedná pouze o malé procento. Není se tedy potÅ™eba bát, že se nÄ›co takového stane.

 

Dále je tu fakt, že ve hrách nejsou žádné chemikálie, které by poÅ¡kozovaly tÄ›lo. Z tohoto hlediska je tedy pro ÄlovÄ›ka mnohem zdravÄ›jší být závislý na nich, než například na kouÅ™ení. Ani abstinenÄní příznaky pak nejsou ani zdaleka tak tvrdé.

 

Je tedy velmi nepravdÄ›podobné, že se nÄ›co takového stane zrovna naÅ¡emu dítÄ›ti. Pokud k tomu vÅ¡ak již dojde, mÄ›li bychom si položit otázku, proÄ radÄ›ji utíká do svÄ›ta her namísto toho reálného. Má nÄ›jaké problémy Äi stres, které ho trápí? RozhodnÄ› neprohloupíte, když si s ním o tom nejprve promluvíte, než zaÄnete omezovat přístup k poÄítaÄi. Možná totiž zjistíte, že je to pro vaÅ¡e dítÄ› prakticky jediná možnost, jak se s problémy, které má, vyrovnat. Pokud mu nabídneme pomoc a porozumÄ›ní, situace se sama od sebe zlepší.